Studie nejenže vrhá světlo na přínos fyzické aktivity pro mozek, ale také odhaluje možné specifické buněčné cíle pro budoucí léčbu Alzheimerovy choroby
Stále více důkazů naznačuje, že péče o náš mozek pomáhá zdravému stárnutí. Odborníci doporučují trénovat mozek, ale nyní studie Massachusetts General Hospital a SUNY Upstate Medical University identifikovala konkrétní typy neuronů, které nejlépe reagují na fyzickou zátěž. Tyto výsledky, potvrzené na vzorcích lidského mozku, vrhají světlo na souvislost mezi fyzickou aktivitou a zdravím mozku a ukazují na budoucí farmakologické cíle.
Výsledky byly publikovány v časopise „Nature Neuroscience“.
Ačkoli již dlouho víme, že fyzická aktivita pomáhá chránit mozek, dosud jsme úplně nechápali, které buňky za to odpovídají a jak to funguje na molekulární úrovni. Nyní máme podrobnou mapu toho, jak fyzická aktivita ovlivňuje každý základní typ buněk paměťového centra mozku u Alzheimerovy choroby.
Již několik let existuje hypotéza, že Alzheimerova choroba může mít částečně infekční původ: viry, bakterie nebo dokonce houby mohou hrát přímou nebo nepřímou roli v jejím vývoji.
Výzkum se zaměřil na část hipokampu, oblast důležitou pro paměť a učení, která je poškozena v raných stádiích Alzheimerovy choroby. Tým použil sekvenování RNA jednoho jádra, relativně novou technologii, která umožňuje sledovat aktivitu na molekulární úrovni v jednotlivých buňkách pro hluboké pochopení onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Díky myším s Alzheimerovou chorobou vybaveným běžeckými koly tým zjistil, že se u nich zlepšila paměť ve srovnání s myší, které se málo hýbaly.
Poté analyzovali genetickou aktivitu tisíců neuronů a zjistili, že fyzická aktivita mění aktivitu jak mikroglie, populace neuronů spojené s tímto onemocněním, tak i nedávno objeveného specifického typu astrocytů spojených s neurovaskulárními (NVA), které jsou buňkami spojené s krevními cévami mozku.
Aby se ujistili, že výsledky lze extrapolovat na lidi, tým ověřil své objevy na velkém souboru dat mozkových tkání lidí s Alzheimerovou chorobou a zjistil překvapivé podobnosti.
Tato práce nejen vrhá světlo na přínos fyzické aktivity pro mozek, ale také otevírá možné specifické buněčné cíle pro budoucí léčbu Alzheimerovy choroby.
Tyto neurony v mozku těží z fyzické aktivity a pomáhají zpomalit rozvoj Alzheimerovy choroby
