Jedním z nejjednodušších a nejběžnějších druhů fyzické aktivity je chůze. Toto cvičení má mimořádný vliv na duševní a kognitivní zdraví starších lidí. Od 60 let mnoho lidí zaznamenává mírné, ale postupné zhoršování některých kognitivních schopností, jako je krátkodobá paměť a koncentrace. Různé studie a odborníci však ukazují, jaké výhody má chůze pro lidi starší 60 let. V tomto smyslu může každodenní činnost, jako je pravidelná chůze, hrát důležitou roli v udržení a dokonce zlepšení mentálních funkcí.
Souvislost mezi fyzickou aktivitou a rozvojem paměti má výhody pro neuroprotektivní péči o organismus. S přibývajícím věkem je nutné a doporučené zavést zdravé stravovací návyky a režim odpočinku. V tomto smyslu mohou každodenní procházky výrazně zlepšit kvalitu života starších lidí. Kromě fyzických výhod, jako je zlepšení krevního oběhu nebo prevence kardiovaskulárních onemocnění, chůze aktivuje oblasti mozku spojené s pamětí a prostorovou orientací. Jednou z nich je hipokampus, oblast, která je jako první postižena neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Tato rytmická činnost zase přispívá k okysličení mozku, zvyšuje průtok krve mozkem a přísun živin nezbytných pro jeho fungování.
Cvičení pro obnovení paměti u lidí starších 60 let
Národní institut pro stárnutí USA (NIA) vysvětluje, že starší lidé, kteří pravidelně chodí pěšky, mají větší objem mozku v klíčových oblastech souvisejících s pamětí ve srovnání s těmi, kteří vedou sedavý životní styl.
Zaznamenávají také, že mají lépe vyvinutou schopnost zapamatovat si informace, orientovat se v prostoru a vykonávat každodenní úkoly vyžadující koncentraci a funkční paměť. „Na rozdíl od jiných intenzivnějších druhů cvičení nevyžaduje chůze předchozí fyzickou přípravu a není spojena s vysokým rizikem zranění. Pro mnoho starších lidí je proto chůze výchozím bodem k aktivnějšímu životnímu stylu.“
30 minut chůze denně, alespoň pětkrát týdně, zlepšuje pracovní paměť a celkovou náladu. Odborníci tvrdí, že tento zvyk pomáhá snižovat stres a úzkost, dva faktory, které také negativně ovlivňují kognitivní funkce.
Chůze přispívá ke kognitivní a sociální stimulaci
Procházka venku aktivuje nejen tělo, ale i mysl. Starší člověk nad 60 let, který se vydá na procházku po svém okolí, do parku nebo do přírody, získává mnoho smyslových podnětů: zvuky, barvy, vůně a pohyby.
Podněty podporují plnou koncentraci pozornosti a aktivují oblasti mozku, které zpracovávají vizuální a prostorové informace. Například plánování trasy procházky a rozpoznávání určitých orientačních bodů pomáhá trénovat výkonné funkce mozku.
Další výhodou procházek pro lidi nad 60 let je to, že usnadňují interakci a sociální kontakty. Rozhovor během procházky aktivuje jazykové centrum, sémantickou paměť a empatii.
V tomto smyslu existují veřejné iniciativy, jako jsou procházky s průvodcem pro seniory, které jsou podporovány municipalitami a zdravotními středisky a mají významný vliv na kognitivní zdraví starších lidí.
Prevence mírné kognitivní poruchy a demence
Jednou z výhod pravidelných procházek je prevence mírné kognitivní poruchy (MCP), která je považována za příznak onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Podle údajů Pittsburgské univerzity mají senioři, kteří ujdou 8 až 10 kilometrů týdně, menší riziko rozvoje MCP ve srovnání s těmi, kteří ujdou menší vzdálenosti.
„Lidé v lepší fyzické kondici mají menší atrofii mozku, zejména v oblastech souvisejících s pamětí a učením.“ Odborníci také vysvětlují, že s věkem dochází v organismu ke strukturálním a funkčním změnám a pravidelné procházky mohou minimalizovat důsledky tohoto procesu.
Zlepšení nálady a snížení stresu
Péče o duševní zdraví má obrovský význam, protože přímo ovlivňuje kognitivní funkce. Světová zdravotnická organizace varuje, že chronický stres, úzkost nebo depresivní stavy ovlivňují paměť, pozornost a rychlost zpracování informací. „Během procházky se uvolňují endorfiny a snižuje se hladina kortizolu, stresového hormonu. Toto zlepšení emočního stavu má také vliv na schopnost zapamatovat si, učit se nové věci a přijímat rozhodnutí.“