Čekanka téměř zmizela z každodenní kuchyně, přestože má jedinečné blahodárné vlastnosti. Obsahuje látky, které podporují činnost jater a pomáhají udržovat normální krevní tlak. Podává se teplý, v jednoduché pečené verzi, je to lehké a výživné jídlo
Jak připravit čekanku? Skvěle se hodí k parmazánu.
Obsah:
- 01 Čekanka – zapomenutá zelenina našich prarodičů
- 02 Jaké má čekanka prospěšné vlastnosti?
- 03 Pečená čekanka s parmazánem – recept
Čekanka – zapomenutá zelenina našich prarodičů
Čekanice je listová zelenina z čeledi hvězdnicovitých, známá především v bělené formě, nazývané belgická endivie. Tvoří husté, podlouhlé hlávky dlouhé asi 10–20 cm, se světlými, pružnými listy a charakteristickou hořkou chutí. Existuje také červená odrůda, bohatá na přírodní rostlinná barviva. Chuť čekanky závisí na její barvě a stupni zralosti – světlejší listy jsou měkčí a největší hořkost se nachází v krátkém kuželovitém jádru. Ačkoli byla tato zelenina kdysi mnohem populárnější a byla součástí každodenní kuchyně, dnes zůstává okrajovým produktem, který je častěji používán v restauracích než v domácnostech.
Kromě kulinářských předností má čekanka také význam pro zpracování: z jejích kořenů se vyrábí bezkofeinová náhražka kávy a sušené listy se někdy přidávají do směsí podporujících trávení. Při pěstování se používá metoda klíčení: po sklizni kořenů na podzim se kořeny přemístí do tmavých a vlhkých prostor, kde se během dvou až tří týdnů vyvinou světlé, husté hlávky. Klíčovými faktory jsou zde stálé podmínky – teplota kolem 16 °C a odpovídající vlhkost, které umožňují získat vysoce kvalitní úrodu. Díky rozvoji výrobních technologií, včetně hydroponie, je čekanka dnes k dispozici po celý rok, i když stále zůstává jednou z nejvíce podceňovaných zelenin na trhu.
Jaké jsou prospěšné vlastnosti čekanky?
100 gramů syrové čekanky obsahuje pouze 17 kilokalorií, což v kombinaci s obsahem cenných minerálních látek z ní činí zeleninu obzvláště prospěšnou pro zdraví. Obsahuje zejména draslík, fosfor, hořčík a mangan, stejně jako vitamíny skupiny B (B1, B2) a vitamín C. Tato kombinace přispívá k správné funkci nervového systému a podporuje metabolické procesy v organismu. Centrální složkou je také inulin – přírodní prebiotikum, které má příznivý vliv na střevní flóru, zlepšuje trávení a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Díky tomu může být čekanka úspěšně zařazena do diet na hubnutí.
Další výhodou je její blahodárný vliv na funkci jater a trávicího systému. Hořké látky obsažené v čekanici stimulují tvorbu žluči, usnadňují trávení tuků a přispívají k očistě organismu. Draslík obsažený v čekanici pomáhá udržovat normální krevní tlak a zabraňuje zadržování vody v organismu. Červená odrůda obsahuje kvercetin (látku s protizánětlivým účinkem), který podporuje zdraví cév a imunitní systém. Díky kombinaci nízkého obsahu kalorií, vlákniny a aktivních látek je čekanka cennou součástí stravy, která podporuje trávení i kardiovaskulární systém.
Čekanka pečená s parmazánem – recept
Ingredience:
- 4 velké hlávky čekanky (nejlépe světlé, bílé),
- asi 40 g čerstvě nastrouhaného parmazánu,
- 1 lžíce strouhanky,
- Půl lžíce másla na posypání a vymazání formy,
- Šťáva z poloviny citronu,
- Mořská sůl,
- Čerstvě mletý pepř.
Způsob přípravy:
- Odřízněte vnější listy čekanky. Každou hlavu rozkrojte na polovinu a odstraňte jádro (tam je nejvíce hořkosti). Okamžitě pokropte poloviny citronem, aby si zachovaly světlou barvu.
- V velkém hrnci s vložkou na vaření v páře blanšírujte čekanku 2-3 minuty. Měla by mírně změkčit, ale zůstat pružná. Po uvaření ji odložte na síto, aby dobře okapala přebytečná voda.
- Připravte si žáruvzdornou nádobu a lehce ji vymastěte máslem. Položte čekanku rozkrojenou stranou nahoru, posypte solí a čerstvě mletým pepřem.
- Posypte horní část každé poloviny parmazánem a poté tenkou vrstvou strouhanky.
- Vložte do předehřáté trouby (200 °C, horní a dolní topení, bez horkého vzduchu) a pečte asi 10 minut (dokud se sýr nerozpustí a strouhanka nezhnědne).
- Podávejte ihned, nejlépe s jemnou bramborovou kaší nebo pečenou zeleninou. Skvěle se hodí také jako příloha k rybě nebo pečenému drůbežímu masu.
